Příspěvky uživatele

"To by mi docela znepříjemnilo život." Připustí v ohledu inteligence pachatelů. Sotva dořekne větu, vyklopí do sebe další půlku nové rundy alkoholu. Ani po tolika sklenkách se nezdá, že by se mu byť jen zamotala hlava.
"No, držet tě tady nebudu." Pobaveně si odfrkne. "Tenhle měsíc si zajedu pro tu kytaru. Uvidíme se." Rozloučí se pokývnutím hlavy. Sám neplánuje bar opustit ještě nějakou dobu, takže setrvává na své židli. Hodlá dokouřit svůj doutník a vyprázdnit si peněženku, než zvedne zadek.

"Jo, přesně jako Holmes. Jenom mám na krku mnohem míň Baskervillských psů, mnohem víc znásilnění a za prdelí mi nehvízdá přiteplenej doktor." Vyfoukne další dávku kouře, kterou zapije alkoholem. "Většinou to zas takový záhady nejsou. Většina zločinců se skládá z idiotů, do tejdne jsou v base."
"S vílou bych hned věděl, co dělat, ale ty mě k těm myšlenkám úplně nepřivádíš." Zasměje se. Možná jako víla pije, vlasy by se taky mohl srovnávat, ale do nádherně éterické bytosti má opravdu daleko. "Vyprovokovat? Ne, jenom si z tebe dělám prdel."

"Jsem detektiv." Odpoví jednoduše. "Je to mnohem míň záživná práce, než to ve filmech vypadá. Přinejmenším posledních pár měsíců." Pokrčí rameny. "Což je asi dobře. Když mám nudný případy, znamená to, že se lidi zabíjej a unášej mnohem míň, než je zvyklý." Napije se další naplně rundy. Ani když už v sobě má několikátou, nezdá se být ani trochu vyvedený z míry.
"Chlastáš jak víla." Pobaveně se poušklíbne. "Seš asi první kytarista, kterej se mnou nedrží tempo." Připustí, stále s pobaveným výrazem. Pokyne barmanovi směrem na svého společníka. Mladík pochopí a nalévá Teddymu další whisku.

"To je dobrý vědět, budu teď minimálně dva tejdny smrdět v kanclu." Odtuší otráveně, načež do sebe cpe už další rundu whisky. "Dobře, určitě se tam uvidíme. Docela bych si zahrál. Jestli to vůbec ještě zvládám."
"Už docela dlouho nebyl čas poslechnout si dobrou muziku. Věčně lítám hledat ožralý parchanty, který se nevrátili po dvou dnech domů." Hodí do sebe i zbytek sklenice, kterou není téměř odhodí k barmanovi. Celé to završí dalším bafnutím doutníku. "Hádám teda, že tady nejsi zrovna douho, hm?"

Vypustí z úst další obláček dýmu, když potáhne z doutníku. Pak dopije whisku. "Je to jenom kus dřeva. Když se rozbije, dá se nahradit." Pokrčí rameny a opře se předloktími o desku baru. "Jenom jsem prostě neměl moc času ani nálady to udělat už několik měsíců."
Zase potáhne z doutníku. "A kde vlastně seš, kdybych tě fakt přehlídnul?" Ačkoliv ve městě žije dlouho, nemůže říct, že by se v místních podnicích kdovíjak vyznal. "Nemám zrovna přehled v místních obchodech s kytarama."

Zvuk sklenky plující po desce baru přitáhne jeho pohled. Kývnutím barmanovi poděkuje, než sklenku zvedne a kopne ji do sebe na ex. Plná dávka sklenky whisky s ním ani nezatřese. Pošle ji zpět, aby mohl barman sklenku opět naplnit.
"Máš povědomej ksicht. Vystupovals někde před pár měsícema? Nebo... nemáš na internetu nějaký videa?" Bafne si z doutníku, načež ho odloží na popelník, který taktéž přistavěl pohotový barman. "Alfie." Oplatí představení a ruku příjme. Stisk má pevný, nevybíravý. Téměř až drtivý.
"Takže prodáváš určitě i kytary, ne?" Naváže na jeho obchod. "Nehrál jsem už nějakou dobu, poslední kytaru jsem rozbil jednomu kreténovi o hlavu." Mlaskne o patro. Další rundu whisky do sebe tentokrát nekopne celou, ale upije téměř půlku. "Takže bych docela potřeboval novou, abych nezapomněl, jak se to vlastně dělá..."

Existuje jen málo dní, kdy má chvilku vylézt ze své kanceláře. Nedá se říct, že by jeho nynější případy byly jakkoli zajímavé, ale rozhodně si nestěžuje. Ztracení puberťáci, kteří se jenom opili někde v opuštěné fabrice mu zatím bohatě stačí. Dnes má ale konečně trochu volna, takže nemůže nic jiného, než ho strávit tím, co tolik miluje. Pitím.
Do baru vchází oblečený v černém koženém křiváku, který má zapnutý. Maskáčové kalhoty jsou zastrčené do vysokých kanad a ruce halí kožené bezprsté rukavice. Vlasy i vousy si žijí vlastním životem. Je možné, že z něj táhne pach whisky a tabáku.
Už naučenou cestou se vydá k baru, kde usedne. Mladík za pultem ho nejspíše zná, protože stačí pouhé gesto k tomu, aby novému zákazníkovi rozuměl. Začne mu nalévat stejnou whisku, jako Tedovi. Porozepne bundu, aby z vnitřní kapsy vytáhl doutník. Ten přidrží mezi rty, dokud mu barman nepřihraje zapalovač. Jen co doutník zahoří, nechá ze rtů uniknout trochu kouře, který nevybíravě foukne směrem k Tedovi. Těžko říct, zda omylem či cíleně.
"Neviděl jsem tě už někde?" Přizvedne tázavě obočí, když si prohlédne muže, vedle kterého si sedl. Zadumaně vtáhne spodní ret. "Už je to asi pár měsíců, ale..." Pokračuje v jistém monologu. "Nehraješ třeba na kytaru, nebo něco takovýho?" Znovu potáhne z doutníku. Na koncertu nebyl už dlouho, ale za boha si nemůže vzpomenout, jestli neviděl třeba záznam. A nebo je prostě podobný někomu, koho kdysi znal.